Velká láska Evy Tvrdé

Spisovatelka Eva Tvrdá byla v úterním podvečeru 8. října 2019 v pořadí již čtvrtým milým hostem ve václavovické knihovně. Čtenářská účast byla největší ze všech proběhlých besed, což ale neudivuje – autorka se těší velké oblibě čtenářů a václavovická knihovna nabízí k zapůjčení mnohé z jejích knih.

Eva Tvrdá je rodačka z opavského Slezska, v současné době žije v Šilheřovicích. Vystudovala ostravskou pedagogickou fakultu, obor český jazyk a dějepis. Jak sama uvádí, přestala učit již před deseti lety, protože se jí nedařilo skloubit učení, psaní, péči o rodinu. Spisovatelkou chtěla být odmalička. Představovala si, že bude psát o všem, co ji obklopuje. Ale nechtěla skončit jako autorka ženské literatury, stejně jako autorka regionální. Při návštěvách hřbitova v Rožnově pod Radhoštěm ji děsilo množství pomníčků neznámých nebo dávno zapomenutých regionálních autorů. Paradoxně se stala regionální spisovatelkou a její čtenářskou obec tvoří hlavně ženy. Ale rozhodně nerozmnoží seznam neznámých místních autorů. Její tvorba je již dnes poměrně rozsáhlá a velmi populární. A to nejen v našem regionu. Velmi oblíbené jsou její knihy v jižních Čechách, mezi čtenáři jsou i muži a mladí lidé.

Cesta k dnešnímu úspěchu nebyla pro Evu Tvrdou snadná. Napsala hodně rukopisů, ale nemohla najít nakladatele. Nedokázala zaujmout, odmítala psát komerčně. Také dnes pracně hledá tvar, postavu, velmi pečlivě studuje prostředí a jeho historii. Trvá dokonce několik let, než autorka projde touto fází.

Přelomovou knihou se stalo Dědictví. Vzniklo jako čtení na pokračování v místním periodiku Zrcadlo Hlučínska a díky němu získala autorka mnoho čtenářů. Dědictví už vyšlo ve třetím vydání. Zpočátku vnímala spisovatelka tuto knihu jako trochu méněcennou. Ale u čtenářů měla velký úspěch. Vydala dílo ve svém nákladu, což se děje dodnes. Eva Tvrdá má své nakladatelství, takže kromě role spisovatelky plní také funkci redaktorky, obchodní zástupkyně a distributorky, což je pro ni velmi stresující záležitost, zvláště v momentě, kdy má své knihy nabízet prodejcům.

Příjemné chvíle naopak prožívá, když příběh tvoří. S hrdiny svých knih hodně žije, silně prožívá jejich životní osudy. Někdy až na hranici trápení, což bylo třeba v případě Němky Edeltraud z knihy Třešňovou alejí. Postavy nemají své předlohy ani v rodině, ani v okolí. Důležitá je pro Evu Tvrdou dokonalá znalost prostředí. Místo, kde se děj odehrává, je alfou a omegou psaní. Uzavře se do samoty a žije se svými hrdiny jejich příběh. Říká o sobě, že je vyložený introvert. Nevyhledává kontakty, bere jí to tvůrčí sílu, ale ráda hovoří se svými čtenáři na besedách v knihovnách.

A právě čtenáři, kteří si nenechají ujít žádnou z knih Evy Tvrdé, by na otázku v nadpisu tohoto článku neváhali s odpovědí – určitě je autorčinou velkou láskou Hlučínsko! To je bezpochyby pravda. Ale při besedě dominoval jiný fenomén, který nicméně s oblastí Hlučínska těsně souvisí. Tím je specifický jazyk laština. Tvůrcem laštiny je Óndra Łysohorský. Básnický jazyk vytvořil na základě hornoostravského nářečí, použil však i nářečí opavské, v syntaxi a ve slovníku zase češtinu, polštinu i slovenštinu. Łysohorský byl v podstatě trilingvní autor: tvořil v němčině, češtině a laštině. V dnešní době ale místní mluva zaniká. Laština, slezština, všechny varianty dialektů, souhrnně označovaných "po našemu". Eva Tvrdá se nechce s touto smutnou skutečností smířit. Své knihy píše spisovnou češtinou, ale dlouho sní o příběhu, který by napsala "po našemu". Učarovala jí právě laština. Jazyk, ve kterém se dá psát i krásná poezie. A tak vytvořila krátkou novelu. Je dvojjazyčná – česky a lašsky. Český text překládala do laštiny. Ale zkusila psát rovnou v laštině. Milé překvapení – šlo to! Této práci ovšem předchází neskutečně náročná příprava. Studium odborné literatury, spolupráce snepatrně malým množstvím dosud žijících pamětníků, kteří nářečí ovládají. A hlavně hledání. U spousty výrazů spisovné češtiny přemýšlení a hledání, jak slovo vyjádřit v odpovídajícím dialektu (např. samozřejmě – samosebum). Jak říká autorka, práce je to nesmírně náročná, trvající dlouhé měsíce, ale nádherná. Kniha by měla být hotová a čeká na odeslání ke grafickému zpracování. Je samozřejmé, že je spisovatelka velmi zvědavá na reakce čtenářů.

V současné době začíná spisovatelka pracovat na románu ze současnosti. Děj se odehrává v Ostravě, kde se setkají hlavní hrdinové z různých oblastí regionu. Každý je jiný, každý si v sobě nese kousek minulosti, každý vyznává jiný hodnotový systém. Kniha má zatím pracovní název Na odvrácené straně.

Čas v příjemné a neformální atmosféře neúprosně letí. Tak, že nedošlo ani na obvyklé autorské čtení, ale také zůstalo ještě mnohé nevyřčeno – knihy Evy Tvrdé pro děti, historické texty, povídky z blogu na iDnes a v neposlední řadě detektivky. Příběh Mrtvou neměl nikdo rád se dostal mezi nejlepší české detektivky roku 2017 a obdržel v soutěži Cena Jiřího Marka čestné uznání Asociace autorů detektivní literatury. Eva Tvrdá tuto skutečnost komentuje slovy " Mám z ocenění obrovskou radost, protože konkurence v roce 2017 byla opravdu velká. Členové poroty všechny soutěžní knihy přečetli, to bylo při prezentaci znát, a jsem moc ráda, že ocenili i knihu neznámé autorky z malého neznámého nakladatelství. Mám podezření, že někteří účastníci předávání cen pořád ještě tak úplně nevěří tomu, že opravdu existuji."

Pro širokou čtenářskou obec určitě není Eva Tvrdá neznámou autorkou z neznámého nakladatelství. Děkujeme za krásný večer jí i organizátorům Evě a Jaromírovi Šlosarovým + Světlaně Poledníkové a upřímně se těšíme na další osobnost ve václavovické knihovně.

JaFo